Cyklovýlety » Single cesty » Po červené k Bráně nebes aneb Trenckova rokle - cyklistův hrob

Po červené k Bráně nebes aneb Trenckova rokle - cyklistův hrob

Květen 2010
Délka 50 km. Vhodné pouze pro MTB.
Na tento výlet jen tak nezapomenu. Velmi náročný terén mi dal pěkně pohulit.
Obvyklé tlačení se tentokrát skoro nekonalo - kolo jsem hezkých pár kilometrů nesl na rameni.

Po červené k Bráně nebes
aneb
Trenckova rokle - cyklistův hrob

Galerie / Profil trati

 

 

Na začátku všeho byl pohled do mapy KČT. Stalo se tak před několika lety, když jsem prohlížel mapy nejbližšího okolí a hledal kam na výlet k nějakým zříceninám.

Údolí Bobrůvky přecházející v Loučku je na takový výlet ideálním místem. Již několik let jsem plánoval výlet do těchto míst. I když musím přiznat, že původně to měl být výlet pěší a několikadenní.
Vždyť se zde na nějakých třiceti kilometrech skrývá několik zřícenin a závěr je korunován klášterem v Tišnově.
Nemluvě o Trenckově rokli, kde se podle pověsti skrýval proslulý velitel pandurů
baron František de Trenck.
Počítejte se mnou:
Mitrov, Trenckova rokle, Víckov, Košíkov, Rýsov, Hrádek Újezd, Lúčky,
Porta coeli
(klášter v Tišnově).
Co na tom, že se z těchto zřícenin dochovala pouhá torza. Jsou tam a to je rozhodující.

Dohromady osm lákadel pro zvědavého poutníka, dychtivého načerpat něco málo z atmosféry časů dávno minulých...
Řekněte, kde se vám podaří na necelých třiceti kilácích vidět a navštívit tolik zajímavostí?!

Roky plynuly a mě se najednou zničehož nic vyloupl den volna. A nic v plánu...
Navíc se po dlouhé době dešťů udělalo pěkně a přišel okamžik rozhodnutí - JEDU!!!

Autem z Polné, přes Velké Meziříčí do Strážku a dobrodružství může začít.
Auto nechávám ve Strážku u benzinové pumpy a vyrážím po proudu Bobrůvky po modré turistické značce.
Ta mne vede až ke zřícenině hradu Mitrova.

Hrad Mitrov

Zde se napojuji na značku červenou, která se stane mou společnicí až do Tišnova.

Zpočátku cesta vede po normální lesní cestě. Široké, průjezdné i traktorem.
Postupně přechází ve stezku pro pěší aby se potom zase rozšířila na svou původní šíři.
Stále ale kopíruje tok Bobrůvky.
Po přejezdu lávky z pravého břehu na levý projíždím po louce kolem několika chat.
Za poslední chatou mě čeká uzoučká pěšinka směřující prudce vzhůru. Tak tady na kole neprojedu :)

Cesta


Sesedat a s kolem na hrbu se škrábu po pěšince vzhůru.
Pode mnou je rázem nějakých deset metrů sráz. Kdybych spadnul, dole by mne čekala ještě mokrá koupel ve studené Loučce. Radši nemyslet!
Hned jak se vyškrábu nahoru zachytávám řidítky za větev jakéhosi jehličnanu. S nadávkou cuknu zpět a druhý konec řidítek mě praští do zubů...
To to pěkně začíná!


S neblahou předtuchou se hrabu po pěšině dál a předtucha se naplňuje... Až k Trenckově rokli si už na kolo nesednu.
Čeká mě nějakých jeden a půl kilometru (možná dva) nesení kola na zádech.
Stezka kopíruje břeh řeky a vine se nahoru a dolů - zkrátka paráda. Možná bych měl napsat PARÁDA!!!

Ovšem s malým dodatkem: paráda pro někoho, kdo netáhne na hřbetě pěkných pár kilo svařenejch trubek.
Na některých místech se sestup stává pěkným oříškem. Tretry po vlké skále kloužou a jsou tu kamenné stupně mající na výšku místy i jeden a půl metru. To vše s pěkným sklonem.
Chvílemi mi pěkně lepí!


Konečně je tu Trenckova rokle a zasloužený odpočinek.
Jdu se juknout jak jsem na tom kilometrově, ale ouha. Tachometr je fuč.
Hned mi dochází kde jsem ho musel ztratit - na začátku, když se mi rajdy chytily za větev. Uchycení tachometrů Sigma tímto okamžitě ztrácí na svém kouzlu. Podotýkám, že tachometr jsem měl cca měsíc.
Strkám do pusy energetickou tyčinku a šmajdám se podívat k malému vodopádu, který je na potoce kousek proti proudu.

Vodopád

 

Fotím, sbírám síly a pomalu se koukám kudy dál.


Kudy pryč

Stezka  opět strmě stoupá a mě je jasné, že to v tretrách nebude žádná lahůdka.
Kufry na kamenech a kořenech pořádně kloužou a budu si muset dávat pořádného majzla.

Cesta z Trenckovy rokle směrem na Skryje je opět ve znamení nesení kola na rameni.
Sem tam nějaký ten polom, skála, hromada šutráků a tím vším se cestička vlní jako had.
Tenhle úsek je možná ještě o kilometr delší než ten před roklí.
Když to mám konečně za  sebou jsem šťastnej jako blecha
:)

Míjím rozbitý jez a dlouhým blátivým úsekem mířím k Šáfránkově mlýnu.
Potkávám dva důchodce s vnučkou - jediné poutníky v tento den. Pozdravíme se, prohodíme pár slov a potom už míříme každý svým směrem. Oni k Trenckově rokli a já k Tišnovu.

Po pěkné polňačce si to šinu ke Skryjím. Čeká mě průjezd velkou lesní loukou, na které kvetou borovice.
Jedna z nich vypouští v závanu větru obří oblak pylu. Mám to k ní nějakých dvacet metrů. Přibrzdím a počkám až oblak zcela odvane vítr. Parádní podívaná!

Skryje. Tady mě potkává štěstí a já zcela neplánovaně navštěvuji místní hospůdku.
Je vedro a tak pivko přijde vhod. Časově to mám tak akorát abych měl u auta jistotu, že už nenadejchám.
Bohužel mají akorát Gambáče desítku, takže si moc nepochutnám.


Stále podél říčky Loučka, pěkným údolím dojedu až do Újezda u Tišnova.
Tady končí polní cesta a dál pokračuju po asfaltce.

Dolní Loučky. Znamení neúspěchu.
To když ztrácím červenou turistickou značku a za sílícího provozu vjíždím po asfaltce do Tišnova.


Porta coeli (brána nebes), klášter v Tišnově je dnes uzavřen pro návštěvníky. Chrám je ovšem otevřen a parkující kamion s nápisem ČT dává tušit, že je zde na pořadu nějaké natáčení.
Vedlejším vchodem nakukuji dovnitř, odvažuji se dále...
Nikdo mě nevyhazuje, zřejmě je vše teprve ve fázi příprav. Chvilku se pokochám, ochladím se v této obří kamenné stavbě a vracím se do parku, kde jsem nechal čekat svého bajka.

Po chvíli odpočinku si sjedu koupit zmrzku.

NEMAJÍ!!!

Kupuji si alespoň ledovou tříšť a vyrážím z Tišnova pryč.
Dávám si pořádný pozor abych nesjel z červené turistické značky a díky tomu si užívám příjemné lesní stezky až do Dolních Louček.
Tady mi nezbyde nic jiného než pokračovat po asfaltu.
Čeká mě nějakých patnáct kilometrů stoupání (viz. profil trati). Projíždím přes obce:
Újezd u Tišnova, Ostrov, Žďárec, Borky a Krčmu.

Cil mojí cesty je opět obec Strážek odkud jsem ráno vyrazil.
V nohách mám nějakých 50 kilometrů a přiznávám, mám toho plný brejle :)

Dnešní zážitek je dozajista NEOPAKOVATELNÝ.
To zejména proto, že po této zkušenosti už mě nikdo s kolem do Trenckovy rokle nedostane...


 

Diskuse pro článek Po červené k Bráně nebes aneb Trenckova rokle - cyklistův hrob:

3. PH 59
25.12.2014 [12:09]

Zdar, taky už jsem na podobných vylomeninách proj.. teda ztratil pár CK-ček a dalších elektronických pomůcek. Osvědčilo se mi tyhle zařízení přivazovat křížem krážem roubovací páskou. Je cca 10 mm široká, elastická a průsvitná, nic nepoškozuje a hlavně drží. Rozhodně je lepší si koupit za 26,-Kč klubo téhle pásky, kterou potom ještě můžeš s sebou vozit jako nouzovku na opravy a přivazováníčehokoliv, než několikrát za rok investovat do Sigmy.Jinak popis super, teď se tam chystám s partičkou, bohužel jen pěšky.

2. Bazi
23.07.2014 [15:15]

Absolvovali jsme to s kamarády již dvakrát a za pár dní se chystáme potřetí. Nádhera díky brodům a pěkné přírodě. Jedeme vždy vlakem z Nového Města na Moravě a vracíme se na kole zpět. Začíná to být každoroční letní výlet který okoření naše cyklistické trénování.

1. Marast
15.01.2014 [12:00]

Vím, že je tenhle článek trošku starší, ale zkusím zareagovat, protože výlet na kole údolím Bobrůvky a následné Loučky je opravdu výletem krásným, nebýt ovšem Trenckovy rokle a jejího okolí ? místa, které je pro cyklistu jedoucím, teda spíše lezoucím a kolo na hrbě nesoucím tento úsek striktně po červené turistické značce... řekněme místem zapovězeným.

Já měl to štestí, že při přípravě jsem narazil na tento článek. Nebýt jeho, dopadl bych nejspíš úplně stejně ? takže velký dík Beinovi!! Po jeho prečtení si říkám: doprdele, do čeho se to vlastně pouštím?? A ještě k tomu toho času s naštíplým žebrem... a sám... (a popravdě, na takové harakiri bych rozhodně nikoho nelákal). Začal sem víc googlit a našel, že ten VIP úsek ala Trenckova rokle se dá projet tak, že se opustí červená t.z. a človek musí kopírovat řeku a využívat vyjetých brodů a není potřeba se škrábat nikam do skal...

Moje trasa, jelikož jsem Brňák jak poleno, vedla vlakem z Brna do Rožné a pak už jen na kole přes Bukov, Mitrov až do Podmitrova dolů k Bobrůvce. Pak už v podstatě pořád po červené t.z. podél Bobrůvky, Loučky do Předklášteří, podél Svratky až do Veverské Bitýšky, přes hrad Veveří okolo Brněnské přehrady zpátky do Brna.

Inkriminovaný úsek Trenckova rokle a její okolí jsem projel takto:
Jak píše Bein: ?Po přejezdu lávky z pravého břehu na levý projíždím po louce kolem několika chat. Za poslední chatou mě čeká uzoučká pěšinka směřující prudce vzhůru...? V tomto místě (GPS souřadnice zde: 49°25'2.586"N, 16°15'5.080"E) jsem Beina náležitě politoval, pokřižoval se a opouštím červenou t.z. tak, že projedu brodem a kopíruju řeku po cestě s asi 10 brodama, průjezdnýma ovšem tak pro zdatnej offroad..., no spíš traktor nebo nějakej ten hard forestry vehicle... prostě nezbývá než dycky slézt z kola a protlačit ho řekou... trošku škoda, ale nevadí. Ale věřím, že se jistě najdou zdatnější bikeři než já, kteří z těch cca 10 brodů alespoň pár dají v pedálech svýho kola. Já, jedoucí sám a s tím naštíplým žebrem si dal předsevzetí, že nebudu riskovat a ikdyž jsem se toto předsevzetí semtam snažil porušit a brodem projet, první velký šutrák schovaný ve vodě mi jasně naznačil, abych slezl a neletěl na držku do vody... Jinak voda v nejhlubších místech tak po kolena.
Pokud by někomu mohlo přijít líto, že se touto cestou nepodívá do samotné Trenckovy rokle, toho musím potěšit, v jednom místě je dobře viditelná a přesně na opačném břehu řeky než zrovna projíždíte... mokří jste už tak jako tak, takže, kde je problém si to přebrodit s kolem nebo bez ještě jednou tam a poté zpět?? Já se tam rozhodně podíval...

Příroda je mega super ? chvílemi parádní roklina, kdy po jedné straně řeky jedete na kole a na straně druhé je strmá skála až do vody.. takhle se dostávám až do Skryjí, 2-3 další a poslední brody už se dají normálně projet, kde si v Šafránkově mlýně dávám pivo, snad zasloženě... Po celé cestě jsem potkal jedinýho člověka - rybáře.
Největší a nejhezčí dobrodružství už je tímto za mnou.

Ještě dodám, že vyznat se ve značení cyklostezky v Dolních Loučkách, Tišnově a Předklášteří mě připadá horší, než projet Trenck. roklí a že z Tišnova do Veverské Bitýšky podél Svrtaky po červ. t.z. je semtam úzká cestička, kde se občas kolo musí nést.

To je asi tak vše. Celkově to z Rožné až do přístaviště Brněnské přehrady v Brně-Bystrci vychází na nějakých 60km.

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.smile02.gif./] [.smile05.gif./] [.smile07.gif./] [.smile03.gif./] [.smile01.gif./] [.smile04.gif./] [.smile09.gif./] [.smile08.gif./] [.smile06.gif./] [.smile10.gif./]
Uživatel:
Heslo:
Nemáte účet?